Expedice Makedonie a Řecko 2010 "deníček"

29. 5. 2012 0:01
Rubrika: Expedice

EXPEDICE MAKEDONIE - ŘECKO 2010   „deníček“

 Neděle

Sraz byl v 16h v Brně, mezi Maliňákem a Moravákem. Když jsem přijela, šla jsem si zaběhat. Pořídit peníze z bankomatu, vyměnit je na eura a za český nakoupit jídlo. V 17h byla modlitba v kostele sv. Tomáše. Něco málo před 18h jsme vyjeli. Sedím zase s Pavlou z Frýdku. Následovalo představování. Návrh na film se neujal. Pokračovali jsme modlitbou a povídali si s okolím. Zastavili jsme poprvé ve 22h. Přejeli jsme hranice na Slovensko, Maďarsko, Srbsko,… Noc jsme přečkali v buse. Z mé strany docela OK :-) Občas jsem se vzbudila, porovnala se jinak a zase usnula. Důvod mojí spavosti byl týden strávený na CSA v Kroměříži. (CSA = Celostátní setkání animátorů, setkání skončilo v sobotu odpo = včera)

 Pondělí

Krom několika budíčků = hranice - pas a benzínek - WC jsme vstávali kol 7:45. Do 8:15 probíhala venku snídaně z vlastních zásob a WC kdekoliv. Naše místo by se dalo nazvat odpočívadlo. Spousta odpadků, polňačkový typ sjezdu ze silnice. V 9:15 jsme přejeli hranice Makedonie. Změnily se plány. Místo návštěvy Skopje se jede napřed do hor, a Skopje (mám přednášku) bude až na zpáteční cestě.  Městem jsme projeli. Poté následovaly první dvě přednášky. Během té druhé jsem se vzbudila. Byli jsme v nějaké vesnici se dvěma minarety. V jednom jsme byli uvnitř. Teda v mešitě. Taky pro vodu na náměstíčku. Bus se tam musel otočit, bo jsme byli dost naklonění a auta jely z obou stran. Zřejmě bysme neprojeli. Začli jsme se vracet. Jedeme jinudy. Pavla: „Kdyby byly dvě odpo, museli bysme tam zůstat…“ (Kvůli povinné pauze pro řidiče.) Ale bylo teprve 12h, takže zbývaly dvě hodiny do delší zastávky busu. Dojeli jsme někam k hotelům a velkýmu parkáču. Tam jsme byli rozděleni na pět skupin a začli vařit kašu v prášku, uzený a cibuli. Su ve skupince číslo pět. Zuzka: „Máme doktorku a kněze (ve skupince), co nám ještě chybí?“ Po obědě jsme sbalili krosny a jídlo na čtyři dny a vydali se do hor. Pro zajímavost jídlo na osobu: půl chleba, kousek sýra, půl salámu Vysočiny, 1-2 paštiky, 1 Amore mio (těstoviny s máčkou), dvě pytlíkový polívky, 3 sladký věci (tatranka, musli tyčinka a sušenka), 3 litry vody,… Šli jsme na mši ke kapli. Mše byla venku „na šutru“, bo kaple byla zamčená. Mši měl o.Roman, kterej má sebou stejně jako loni kolo a přes hory s námi nepůjde. Doprovází nás jen o.Tomáš. Ušli jsme prej něco přes 5km, možná víc. Za potokem jsme začli hledat místo k přespání. Vařil se čaj, byla modlitba a šli jsme spát, bo jen tak do stanů, jelikož je celkem kosa. Bylo teprve 20:30 :-)

 Úterý

Fajně jsme se vyspali. Budíček byl v 7:30, ale rušno bylo už v sedm. Po snídani s musli a čajem, balení stanů a věcí, po modlitbě jsme vyrazili. Buď po rovince-vrstevnici, nebo stoupák nahoru. Většina hor se tvářila jako kopce, nahoře tráva, ne kameny. Řekla bych, a doufám, že to byl nejnáročnější den… Pro spoustu z nás. Obědvali jsme cestou v pauzách, oficiálně byl chleba se sýrem. Já chleba s Vysočinou, bo jsem se na ten salám moc těšila :-) K mojí radosti „naše“ Maruška o salám nestojí. Celkem je 5 Marušek. Kol 14h jsme dorazili na Titov vrch. Nahoře je rozbitá rozhledna. Cestou jsme se potkali a fotili s bačou a ovcema. Já jsem při vzpomínce na naše ovce moc nadšená nebyla, bo mě vůbec neposlouchají a utíkají. V 15h jsme šli dál, na místo plánovaného spánku. Cesta byla hodně kamenitá, pak sráz dolů, potom hodně kluzké trávy. Jen takový chodníček ve svahu. Mám pocit, že jsem ani neviděla značky. Všichni jsme to v pořádku zvládli. Na místo jsme dorazili kol 17:30, postavili stany, uvařili těstoviny Amore mio. My čtyři jsme vzpomínali na loni, kdy jsme je jedli naposledy :-) Po umytí některých těl a veškerého nádobí začala mše sv. na šutru. Dnes byl přepych, krom oltáře byly i lavice - kameny, a dokonce vyhřívaný :-) Cestou na WC (šla jsem sama :-) ) jsem uviděla u skály, celkem daleko od mého místa stín, co vypadal jako člověk, možná dva a pohyboval se. Moc dobře mě nebylo :-) Daleko od stanů, osvětlená skála se stínem a tma, na skále nahoře nikdo, odkud stín? Ještě, že je nás tu tolik a ve stanu jsme tři :-) Po návratu jsem s o.Tomášem stihla přes mobil modlitbu uprostřed dne, nešpory a kompletář. Kněží začínají modernizovat :-) Už se netahá těžký breviář, ale nahraný v mobilu. Uvidíme, co bude dělat, až se vybije baterka. Tož dobrou :-) ve 21:15h.

 Středa

Ráno jsme vstávali před 7h, budíček dělal Pavel s klukama, celkem vtipnej :-) Přeskakovaly jim hlasy. K snídani bylo opět musli a čaj. Sbalili jsme stany a vydali se na „pohodovou“ cestu po hřebenech (asi 15km). Náročný z mýho pohledu je to kvůli mojí fyzičce. Loni jsem dobíhala šaliny a lezla každý týden na stěnu. Letos ne. V Mamre dobíhám jen z domečku přes dvůr ráno na modlitbu do kaple. Jednu chvíli jsem fakt nemohla. Tam, kde byl ten velkej stoupák a po něm se pak jedlo (chleba se salámem). Vždy jsem kousek popošla, pak už jsem nemohla. Prásla jsem s krosnou, sedla si na ni a čekala, než mě někdo dojde. Pak jsem hodila krosnu na záda a šla dál. Za chvíli jsem ji zase zahodila a tak to pokračovalo většinu kopce. Došla jsem nahoru mezi posledníma. :-) Pavel prohlásil, že toho mám dneska dost :-) bylo to na mě vidět. Kluci zvaní „Biomasa“ měli přednášku o zvířatech. Pak jsme šli dál. Často traverzy - skrz kopec, po vrstevnici, ne nahoru a dolů. Cestou jsme pojídali borůvky. Mára s Maruškou měly na toto téma vtipný hlášky :-) Po dost dlouhé době jsme sešli ke druhému jezeru. Uvařili večeři, naše skupinka napřed 3 litry polívky, pak oba balíčky kuskusu s bujónem a kořením a sýr. Postavili jsme stany. Byla mše s hojnou účastí. No a už zas skoro spíme. :-)

 Čtvrtek

Vstávali jsme kol 7h, budíček byl asi dodatečně. Snídaně - musli, čaj, modlitba, balení. Měli jsme jít asi 13km, ale bylo to zřejmě delší, Větší část dne byla podle mě „pohodová“, oproti předešlým dvěma dnům. Šli jsme ze začátku po rovině, pak zase traverzy, ale celkem pěkný. Později byly náročnější - stoupání a dlouhá tráva, co klouzala. Na jednom sedle jsme obědvali - komunismus - ne hromadný, ale jen ve skupinkách. Měla jsem salám a chleba. Pak jsme začli klesat. Některý sestupy byly dost prudký. Pak jsme šli po Polačce. Uviděli jsme naši vesnici Šipkovica - tam, kde jsme se původně točili s busem u minaretu před pár dny. Dědina byla na druhým kopci a vypadala daleko. Mysleli jsme, že jsme se ztratili a budem se muset kus vrátit. Nakonec jsme pokračovali stejným směrem. Došli jsme do vesnice Brodec. Zaujali jsme místní pány poflakující se kolem „centra“. Pokračovali jsme dál do naší dědiny, za kterou měl stát Aleš s busem. Cesta byla dost do kopce. Šly jsme 3 holky. Byly různý skupinky. Pak jsem je přestala stíhat a zpomalila. Hledala jsem cestou vhodné WC. Našla. Když jsem se vracela zpět na cestu, nikde nikdo. Moc do smíchu mi nebylo. Začly kolem jezdit auta. Později mi lidi pracující na polích začli mávat a přestali se tvářit nepřístupně. Poblíž dědiny jsem uviděla obě holky. Když jsem byla skoro u nich, kousek za mnou zastavilo auto. Řidič řekl jediný slovo: „ček?“ (czech?) Tak jsem to odkývla a měla radost, že to bylo to jediný, co chtěl :-) vědět. Za chvíli jsme potkaly zbytek skupinky, co šla před náma. Došli jsme do vesnice. Zdravila jsem lidi „ahoj“ a kývnutím ruky. Někteří si napustili vodu u minaretu. Šli jsme dál, ke křižovatce. Dost daleko a druhá část do kopce. Chvíli před cílem jsme potkali o.Romana na kole. Jel nám naproti. Sedli jsme do busu a odjeli na naše místo k přenocování. Původní plán, jezuitský klášter nevyšel. Takže byla náhradní varianta. Stavěli jsme stany a vařili večeři - rýže, hrach, kukuřice, cibule, 2x plechovka kuře + koření od Katrin = úplně úžasná večeře. (Info pro ty, co mě znají: kuře jsem samozřejmě nejedla.) Měli jsme už dost hlad. :-) Ve 21h následovala mše sv. na stole s lavkama. Měl ji o.Roman s pěkným kázáním o vysokoškolácích. O setkání s Bohem, zkouškou „mimo termín.“ :-) Pak už jen zuby a spacák. Někteří z děcek si udělali táborák. 22:26

 Pátek

Probudili jsme se tam, kde jsme usnuli :-) U hřiště na volejbal, u „odpočívadla“ s lavkama a stolama, u tekoucí vody, poblíž lesa, v blízkosti většího množství odpadků :-) Někteří měli chuť jim tam uklidit, ale měli jsme co dělat, abysme uklidili sobě věci do busu a +- na čas odjezdu. Vzbudila jsem se v 6:30, ale do 7 „skoro“ spala. Dost lidí si pod tekoucí vodou umývala vlasy. Katrin mi věnovala část svého šampónu. K snídani byl chleba s nutelou, s Fénixem apod., čaj, káva, kakao,… „co si kdo udělal“ :-) Odjížděli jsme jen s 15min. zpožděním. Během jízdy busem byla modlitba. Vedl ji o.Roman a „impulz na den“ měl buď Víťa, nebo Jirka. Když je nevidím, podle hlasu je nepoznám. Zpívaly se písničky s kytarou. Jeli jsme na Ohrid. Napřed do města, kde jsme si proměnili peníze (5euro = 305denárů). Koupila jsem si nanuk za 25denárů (asi 10Kč), pohled by stál 20denárů. Pak jsme ještě asi 1,5h jeli k Ohridskému jezeru. Voda tam byla úžasně čistá. Bylo vidět hodně hluboko na dno. Podle přednášky prej i 20m. Měli jsme asi 2h na koupání. Předtím jsme se podívali do pravoslavného kostela sv. Nauma, žáka sv. Cyrila a Metoděje. Vstup na WC 20denárů (2 turecký záchody a 1 „český“). 1Kč=2,4denárů. Johanka s Martinem stavěli opevnění z písku. Bylo dost vybavený. Hradby, studna, pole s kukuřicí, tee-pee, co vypadalo jako pyramida na táborák. Během koupání došly holky s něčím, jako hamburgery, ale byly v tom i hranolky a hodně zeleniny. Prej za 80denárů. Šly jsme s Hankou na průzkum. Nakonec jsme si toho koupili tolik, že jsme ani mnozí nevečeřeli. Byla to pita = turecký chleba, údajně ovčí a sýrový karbenátek, strouhaný zelí, plátky rajčat, okurek, cibule, hranolky, sůl, kečup,… Fakt super. Ani nevím, kolik to stálo. Ví to Pavel a Hanka. Z 5euro mě zbylo 25denárů. Vstup u sv. Nauma byl 100denárů dospělý a 30denárů student. Roman mě ukecal na studenta. (V té době jsem byla student dálkového studia.) Chvíli po 17.hodině jsme vyrazili busem směr NP Peliester. Přijeli jsme za tmy. Romantika jako loni :-) Aspoň polovina nás spí pod širákem. Večeře byla pro zájemce. Večerní mše ve 22h na šutru a s čelovkou. Kázání bylo o mladých a starých lidech. Někteří seděli dlouho u potoka. Zaujali je raci. :-) Takoví maličcí… Dobrou :-) 

 Sobota

Spala jsem pod širákem. Vzbudila jsem se něco před 6:30. Kluci stáli poblíž stanů a divili se. Prej kolem nás proběhlo 7, bo 9 psů. Takoví velcí, chlupatí. Když jsem je po chvíli viděla já, byli čtyři. Jeden, ještě štěně, roztomilej. Zanedlouho jsme uslyšeli hordu lidí valících se nahoru do hor. Prej byli ze dvou busů. My jsme měli v 7:30 domluvenou mši. Byli při ní oba kněží, o.Tomáš kázal. Byla památka sv. Augustina. Poté jsme sbalili věci a šli snídat. Chleba typu veky - místní, nutelu, Fénix a polívku ze včera. Na 10h byl domluven odchod do hor. Tak jsme balili věci na cestu. Asi 6 lidí zůstalo u busu. Před odchodem byla modlitba a impuls na den. Modlitbu měla Anička G. a slovo Liduška H. Končilo ta, že jsme dělali anděly tomu, koho jsme si vylosovali. Potom jsme se vydali na cestu za těma dvěma busama. Oficiálně je to dvoudenní túra. Cestou jsem si povídala s Pepou o Osové Bítýšce, pak s Jendou P. o dračích lodích a pak jsem šla s Kalčíkama. Nakonec ve skupince 4 lidí s Maruškou Č., Martinem T. a ?. Došli jsme k jezírku, a ostatní nikde… Za nějakou chvíli jsme je uviděli krčit se za kopcem, aby na ně moc nefoukalo. Byl děsnej vítr. Přišli z boudy nějací „ochránci“, že bysme měli platit za přespání v NP 7euro za osobu. Nakonec to Pavel ukecal na 100euro za všechny. S tím, že na to nemáme papír a můžeme platit 80euro za osobu pokutu. Řekli nám o dvou místech, kde se dá spát. První bylo vtipně malý a na druhým přespáváme. Rozdělili jsme se do dvou skupinek. Ti, co se chtěli koupat, zůstali hlídat krosny a my, asi 10-15 lidí jsme šli na výlet bez zátěže k druhýmu jezeru. Cestou jsme potkali o.Romana , který nám jel naproti na kole :-) Šel se vykoupat a plánoval sjet to, co my jsme vyšli. Cestou zpátky jsem si začla povídat s Márou. Cesta rychle uběhla. Povídala jsem jí svoje zážitky z CSA. Zaujalo mě, jak rychle jí docvaklo, o co jde :-) Po příchodu jsme stěhovali všechny bágly na místo noclehu. Po postavení stanů jsme dělali večeři. U nás Amore mio a rajská polívka. Po jídle byla společná modlitba a pak rychle do spacáků. Velká zima a šílenej větr. No a spat se mě chce už ve 21h :-) Ale nevím, kolik je. Dobrou :-)

 Neděle

Vítr byl jen večer, možná i v noci. Možná jsem se i vzbudila, ale probudil mě až budíček Pavla v 7h. Šli jsme pro vodu k chatě. Měli jsme „vypadnout“ do 9h. Snídali jsme musli, modlili se. Modlitbu měla Klárka a slovo Honza N. Po sbalení věcí jsme zmizli… Cesta vedla NP, ale jinudy než včera, i když na stejný místo. Šli jsme nahoru, podívat se na Prespanské jezero shora. No a pak už jsme klesali. Cestou jsme sbírali borůvky do Jindřiščinýho ešusu pro Aleše a Mirka - řidiče. Avšak podle něčího proroctví Aleš i Mirek prohlásili, že borůvky nejí a máme si je nechat. Dolů jsme došli dřív, než Roman vařící několik kotlíků polívek čekal :-) Byla moc dobrá :-) Asi ho v Mamre nechám vařit častěj… Pak byly ještě společnýma silama uvařeny těstoviny s máčkou a zbylýma kuřecíma plechovkami. Zbytky proto, že je 5 skupinek, místo plánovaných 7. Měli jsme asi hodinu na sbalení věcí na dnešní spaní. Následovala mše na tom místě, co včera a předevčírem. Jen jsme dneska udělali kůr a sedli si na kameny. Přišli taky dva malí místní kluci. Vydrželi až do Otčenáše a pak odešli. Kázání měl o.Roman o pokoře. Evang. bylo o hostině a 1.místě „čestném“ na svatbě. No a my jsme se vydali do Řecka. V 18:30 našeho času jsme projeli řecké hranice. Čas se posunul o 1h navíc, takže je 19:30. Následovala přednáška Jany o ptácích v Makedonii. Posílala obrázky ptáků a pouštěla jejich zvuky. Dost tomu rozumí. Potom jsme dostali na výběr ze dvou filmu: Marie Goretti, bo sv. Faustyna. Film někteří probrečeli :-) Kolem 23:30 jsme zastavili na nějaké skále a hledali nocleh. „Konečně expedice se vším všudy,“ měli někteří radost. Spaní se hledá „až za pochodu,“ ne předem. Psali tam No camping, tak jsme spali pod širákem. Bylo hodně teplo. Spala jsem na letošní expedici poprvé jen v graťasech a tričku. Tomuto předcházela večeře, chleba se salámem.

 Pondělí

Budíček byl zase kol 7h. Spousta lidí povídala, že se konečně dobře vyspali. Kupodivu byla dneska napřed modlitba - o.Roman a slovo na den - Pavla K., o službě, dívat se, co potřebují lidi kolem nás. Následovala snídaně: nutela, borůvková marmeláda - kyblík. Říká se, že Aleš během noci z borůvek, co jsme mu donesli, udělal marmeládu. Po snídani byly dvě přednášky. Meteora - Jindřiška a Pravoslavná církev - Mára K. Poté jsme se vydali omrknout dva z šesti fungujících klášterů na skále. Vstup byl 2eura. Holky si oblíkly slušivé sukýnky. S Maruškou jsme se shodli, že nám hodina na jeden klášter nestačí. Ve 12h byl sraz a +- ve 12:15 se odjíždělo z Meteory. Poté jsme vyrazili busem k Olympu. Na benzínce jsme použili WC zdarma, doplnili vodu do flašek, někteří nadšenci (holky) si umyly vlasy. K obědu byl chleba typu veky s paštikou. Májka a ta, co už byla - krůtí maso s vejci. Ještě trocha salámu, cibule, česnek, okurek, papriky. Jako zákusek následoval meloun. Aleš nechtěl, a dělal xichty, že nebude stavět. Po obědě byla nabídka „od pumpy“ - osprchování. Pár lidí tam šlo. V tu chvíli jsem si nejen já pořídila nanuk, stál 2eura. 14:15 jsme se vydali dál. Následovala exkurze po Řeckých supermarketech: „Hledá se chleba!“ S odjezdem 15:37 byl po návštěvě druhého supermarketu chleba v pytli (papírovém) :-) Těsně před pátou jsme zaparkovali na okraji silnice ašli se koupat do moře. 18:30 byla na terase u moře mše, kterou měl o.Tomáš. Evang. „Duch Páně je nade mnou…“ máme se modlit za povolání. (řeholní, kněžské i manželství) Po mši byla večeře. Čočka, cibule, česnek, luncheon. Pak jsme dostali jídlo na zítra. Následovalo info o zítřejším výstupu na Mytikas, vrchol Olympu. Pak jsme vyjeli směrem ke spodní chatě u Olympu. Zaparkovali jsme a spali pod širákem. Vedle sebe jsme měli sbalené batohy „na ráno.“ Usínala jsem kol 22:15, bo 23:15?

 Úterý - poslední den prázdnin

Vstávali jsme ve 4h místního času (ve 3h našeho). Sbalili jsme spacáky a nechali je u busu. O.Roman je po probuzení řidičů dal do kufru. Vyrazili jsme celkem velkou rychlostí po asfaltové cestě do kopce. Asi po 2km jsme zjistili, že jdeme opačným směrem a že řidiči zastavili bus 4km od plánovaného místa výstupu. V 5h jsme se objevili původně plánovaném parkovišti. Šla jsem většinu cesty s Maruškou z naší vařící skupinky. Je dobrej „vodič“, nepřímo mě donutila jít tak rychle, jako ona, takže jsme na první chatě ve výšce 2.100m byly už o půl osmé. Oficiální čas výstupu k chatě 3h, na Mytikas celkem 6h. Na Scale 2.866m - vedlejším vrcholu jsme byly asi kol 10h. Pak se někteří ještě přes „horolezecký umění“ dostali na nejvyšší vrchol pohoří Olympu Mytikas 2.918m. Z tama jsem poslala 2sms. Před odchodem se o.Tomáš zeptal, jestli by s ním šel někdo jinou cestou. Šli jsme 4: o.Tomáš, Maruška, já a „vysokej“ Jirka. Sestup byl podstatně lepší, než původní výstup. Pak travers po 50cm chodníčku, v pohodě :-) Na Mytikas vylezlo 30 účastníků expedice. V 9h byli nahoře nejrychlejší kluci. Cestou zpět jsme se zase stavili na chatě: jído, WC, odpočinek,… Pak jsme se ve trojici vydali dolů. Sestup trval dlouho. Před den jsme měli převýšení oběma směry něco přes 3.500m. Aleš dojel s busem k původnímu parkovišti a od provianťáků (v podání Aničky se zavázanou nohou) jsme každý dostali 1nektarinku. Následoval oběd připravený těmi, co nešli, bo se vrátili dřív. 2polívky rajská a hovězí, rizoto (plechovka masa, kukuřice, hrach, rýže). V 17h jsme vyjeli zpět k moři na místo, které neznám jménem (blízko Litochoro), co jsme tam byli už včera. Ubytováni jsme v campu, sprchy, WC,… na naše obvyklé poměry „luxus“, dokonce i normální záchod, nejen turecký. Ve 20h začala mše na pláži jako včera. Přišla jsem první a četla jsem čtení. Nebylo moc slyšet, bo nemluvím moc nahlas, i když jsem se snažila. Vlnobití o břeh bylo hlasitější. Večer jsem přebalila batoh na použitelné a ostatní. Pak jsem přijala nabídku Jany a Petry navštívit místní hospodu. U seskládaných stolů už seděla víc jak polovina osazenstva naší expedice. Pili víno. Pak jsme si ještě objednali poháry, příp. saláty. 23:15 jsme se rozešli do stanů. Dobrou.

 Středa - 1.září

Budíček se nekonal. Akorát bylo včera řečeno, že v 8h začne snídaně. Kol 9h začla modlitba, měl ji Jenda. Poté, co chtěl skončit, navázal o.Tomáš celkem vtipně křížem a začátkem mše. V campu. Někteří se i tak stihli vytratit… Evang. o uzdravení Petrovy tchyně a dalších nemocných. Zazněla otázka, co udělal Pán Ježíš na začátku dnešního evang. Nastalo trapné mlčení. Napadlo mě, že šel do synagogy „na mši“, ale o.Tomáš začal číst… Pán Ježíš ráno vstal a šel na opuštěné místo… Někdo se ozval: „šel na procházku…“ Výbuch smíchu. Bylo řečeno, že ráno nemáme zapomínat na modlitbu. Že to můžeme spojit třeba i s procházkou :-) Nic moc víc si asi nepamatuju. Po mši bylo až do oběda volno. Bylo asi 10h. :-) Většina se šla koupat do moře, nebo aspoň sednout na břeh. Byly velký vlny. Aspoň 5x jsem se napila a převážná část horní části dýchací i trávicí soustavy byly osoleny… Následně jsem využila teplou! sprchu. Pak jsme balili stany a někteří začli vařit těstoviny a hovězí guláš. Byl natolik dobrej, že nic nezbylo… Tak jsme se dorazili chlebem a salámem. Pak jsme busem vyrazili do Soluně. Cestou byly přednášky. Poslední z nich měla Monika o Soluni, spojenou s hromadnou prohlídkou města. Navštívili jsme 5míst, z nichž 2měly siestu a byly zavřený. Město mě oslovilo minimálně. Bylo to dost díky tomu, že vyhořelo před rokem 1920 a bylo tam hodně škaredých paneláků. Po rozchodu nás zbylo 6: Pepa, Jana, Dominika, Pavla, Maruška a já. Šli jsme za řeckým jídlem. Lákaly nás cukrárny :-) Koupili jsme si každý něco mezi 2-3eura a vydali se navštívit krámek s ovocem. Tam jsem nechala další 2eura za 3veliký broskve. Poté jsme se stavili v parku, obdivovali obchůdek, kde měli kdeco. Např. české Hašlerky, Májku, polívky,… další věci z Polska, Makedonie a Řecka. Možná i odjinud. Následně jsme odbočili do pěkně vypadající uličky do Taverny na nějaký salát. Ten můj měl: rajčata, okurky, papriky, tmavý olivy, řecký sýr, cibuli, olej, nějaký koření a zřejmě ještě něco, stál 4,90euro. Asi v 18:45 jsme vyrazili na sraz busu. Pepa šel dřív. Prej času dost. Jak jsme dorazily k moři, uviděly jsme v dálce věž. Místo, kde byl sraz. Čas neúprosně pohlcoval další minuty. Bylo mi jasný, že o.Roman to tentokrát myslel až moc vážně. Pár minut před 19h jsme se s Pavlou rozběhly. V 19:03 mě o.Roman prozvonil. Tož já ho zpátky. Věž se přibližovala. Pak jsme ještě dýl čekaly u přechodu na červenou. Mezitím Pavla uviděla bus. Bylo asi 19:08, když jsme tam doběhly. Za chvíli po nás zbytek z 5lidí. Měly jsme si vymyslet trest. Jedna z nabídek byla divadlo, druhá, že celýmu busu zaplatíme nějaký pití. Holky sedící vzadu si vybraly divadlo a začly vymýšlet nějakou hru. Projeli jsme Makedonsko-Řecké hranice, zastavili u jedné benzinky na WC, kdo chtěl se rychle najedl a jelo se dál. Změnil se čas zase o 1h zpět, na náš. Nějak kol 22h, tma jak v pytli, zima,… jsme zastavili u dálnice. Poblíž má být nějaký amfiteater, kde prej budem zítra hrát… Někteří „blázni“ stavěli stany. Celkem asi 3-4 stany. Ostatní spí pod širákem. Jsme „skoro pod mostem“. Jana to komentovala: „Pod mostem jsem ještě nespala.“ Někdo odpověděl, že pod mostem spát nebudem, ale vedle. Je tu tráva, poblíž pole. Uvidíme ráno :-) Dobrou.

 Čtvrtek

Probudila jsem se o půl sedmé. Šla jsem hledat keř :-) Po návratu mě právě probuzený o.Roman poslal zase spat. Vstávalo se v 7h. Všichni měli promoklý spacáky a většině byla zima. Já jsem měla mokrý fusky a byla mi zima jen dole na nohy. Následovala snídaně. Chleba bylo málo, tak „co si kdo ukrad, to měl“ :-) Jinak bylo docela dost musli, o jejichž obaly (6bodů Emco) se několik lidí „bilo“. Poté jsme si šli prohlídnout vykopávky v místě, kde jsme spali - Skubi. Bylo to město, ale do 6.stol. Ve městě bylo zemětřesení. Je tam několik bývalých kostelů, dvoje lázně, vězení, synagoga, domy, casino, amfiteater,… Následovala mše na místě, kde jsme spali. Děcka hrály dvě slovenský písničky a jednu českou, co jsem neznala. (Moc hezký.) Mši měl o.Roman. Evang. o kázání na loďce, pak na rybáře - zajeď na hlubinu = ryby. Proč tam jeli? Věděli přece, že v tuhle dobu je to blbost… Dřívější zkušenost? Uvěřili? Pak jsem málem nechala plavky s ručníkem venku… Někdo mi je připomněl. Následovala asi 1h cesta do města Skopje. Já jsem měla přednášku o městě a Jana N. o Matce Tereze (přednáška se mi líbila). Do města jsme šli stejně jako včera, krom Pavly. Asi měla strach, že zas přijdem pozdě :-) Ze jmenovaných památek jsme viděli most přes řeku Vardar, byli jsme v jednom pravoslavným kostele. Na dálku jsme viděli pevnost Kale, zdálky kříž milénia a dvě mešity. Snažili jsme se najít supermarket, abysme něco dovezli dom. (Koupila jsem 1víno, 2oleje, perníky a sušenky asi za 12-13euro.) Potkali jsme pár našich. Cestou zpět jsem si za zbývajících 10denárů koupila zmrzku (asi 4Kč). Volno jsme měli necelý 3h a asi 15:10 jsme vyjeli blíže k domovu. Během cesty byly další přednášky o umění, o jídle,… Projeli jsme Makedonsko-Srbský hranice. Hlasovalo se pro film: Filip Neri, Ben Hur, Augustyn a Karol, muž, ktorý sa stal pápežom. Vyhrál Filip Neri. Viděli jsme asi 2/3 filmu. Pak jsme zastavili a začli vybalovat věci. Bylo kol 20h. Vařilo se, co přišlo pod ruku, krom čočky :-) (kuskus se salámem, asi 3-4druhy polívek, guláš, těstoviny s máčkou, chleba se salámem, marmeládou a pod.) Bylo nám sděleno, že ve 4h je budíček a v 5h vyrážíme. Většina spala pod širákem na poli.

 Pátek

Ještě večer za mnou přišly holky, co jsme měli hrát divadlo. Bylo něco, coby zkouška. Prej neříkám ani slovo :-) To mi vyhovuje. Je to extra vtipný a vymýšlely to Domča, Janča a Pavla. Řecká (Římská tragédie). Pak jsme šli spat. „Ráno“ byla děsná kosa a velká rosa. Spacák totálně mokrej, pláštěnku jsem měla úplně jinde, než na spacáku. Takže Romanův budíček byl vysvobozením ze zimy. Vůbec mi nevadilo, že zbytek „noci“ strávím v buse (a teple). K snídani byl zbytek kuskusu, chleba, salám, a teplej čaj! Těsně po páté jsme vyrazili. Asi v 6:30 byla pauza na WC. Dost dobrej vtip. Chtěli 1celý euro (obvykle bývá 20, 30, 50centů) Pavel prohlásil: „Já tam nejdu, jsou tam šlapky“ (turecký záchody). Proběhla modlitba a slovo na den od o.Romana. Evang. Mladé víno do starých měchů: Expedice - něco nového, dali přednost… Něco jsme zažili, máme možnost se o to nové podělit s ostatními (mikrofon v buse). Po modlitbě a několika písničkách jsme měli možnost dívat se dál na film. Kol 10h byla pauza na WC zdarma (normální WC) a pak něco k jídlu: sýr, salám, chleba, broskve. Poté se hrálo to slibované divadlo. Děcka se dost nasmály. Mě to asi moc nešlo… (hrát) Vyjeli jsme dál a dodívali se na film Filip Neri. V 11h jsme projeli hranice Srbsko-Maďarsko (1.polovinu). V 11:40 jsme byli Maďarskou stranou požádáni, abysme vystoupili a vydělali batohy. Tak se začly vykládat. Pak je to asi přestalo bavit, tka jsme je vraceli zpět do kufru. Jeli jsme dál… Další přestávku Pavla K. komentovala slovy, že už zase stavíme. Jsem se ptala proč? Protože už od rána stavíme počtvrté… Mě osobně to vůbec nevadí. Slyšeli jsme další přednášky, co ještě chyběly. Pokračovalo se rádiem Borůvka (který letos z mýho pohledu nic moc, nejlepší mi přišlo v Černé Hoře). Následovala soutěž o nejlepší přednášku. Před 15:30 jsme zase zastavili. Pořád ještě v Maďarsku. Cesta se neuvěřitelně vleče. Fotili jsme se před busem zalepeným muchama, co nestihly uletět. Svítilo nám do očí, to budou fotky…

 Tak to vypadá, že „letos“ jsem deníček nějak nedopsala… Tohle už je konec.

Další rok expedice nebyla, byl jen WYD Madrid.

ALE LETOS... (2012)… HURÁ DO NORSKA ! ! ! Ještě je možnost se přihlásit! Pokud možno ale co nejdřív.

Sdílet

Komentáře

zuzkazz Tady je odkaz na letošní expedici: https://www.signaly.cz/expedice-norsko-2012

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio