Norsko 2012 expediční deníček - 1.část

9. 9. 2012 19:46
Rubrika: Expedice

EXPEDICE NORSKO 2012 - DENÍČEK

1. část

Úterý 21.8.2012 Sraz byl v 15h v Brně u Lázní :-) ale koupat jsme se nešli. Stál tam Alešův bus Scania a už nakládali věci. Asi v 15:45 začala mše v kapli na Petrově. Hlavní byl o.Roman a „vedlejší“ o.Tomáš. Pak už jen WC, já jsem ještě tiskla přednášku, a hurá do busu. Kousek za Brnem začlo představování. Moje neoblíbená činnost. Je nás 39 a 2 řidiči. Jede s námi taky p.Kubínová - mamka o.Romana. Naše nejstarší účastnice, je jí něco přes 60 let. Su moc ráda, že jede. Kol 18:20 byla pauza na WC v kukuřici. Pak ještě jedna na benzínce. Koupila jsem si nanuk. Ve 21h byla modlitba a během ní jsme projeli hranice do Německa. Jeli jsme přes Děčín a přes Dresden. Po modlitbě jsme zpívali písničky s kytarou. Anička, co hraje na kytaru sedí rovnou za náma. Sedím vedle Jendy. Ve 22h byla další pauza na WC a pak ještě několik dalších přestávek. Letos stavíme nějak často :-) Většinu cesty pršelo.

Středa V 5h mi přišla sms vítejte v Dánsku. Ale až kol 7h jsme podle mapy okolí a nápisů na benzínce zjistili, že už jsme v Dánsku. Po snídani následovala modlitba breviáře a pak dvě přednášky: o historii Norska a O zeměpisných poměrech, bo jak se to jmenuje. Pak jsme zase povídali, občas zastavili,… Asi v 9:30 šel o.Roman ještě s několika dalšíma zjistit info o trajektu. Byli jsme na místě - v Hirtshals. Z kufru busu jsme si vyndali potřebné věci, třeba bundu. Pak byla v jednom patře v přístavu mše. Měl ji o.Tomáš. V 11:45 jsme se přemístili na trajekt. Pořád pršelo. Ve 12:15 jsme vypluli. Začala jsem vzpomínat na Titanic a jiný potopený lodě :-) Takhle pro „skoro neplavce“ ta hloubka dna a vzdálenost břehů moc povzbudivá není :-) Dostali jsme k palubnímu lístku slevu 20%, tak jsme ji využili v obchodě na čokoládu. Místo 23NOK jsem platila 18NOK, za 250g. 15:36 jsme s busem vyjeli na pevninu Norska - Kristiansand. Ještě jsme nějakou chvíli jeli, ale nevím jak dlouho, bo jsem stihla usnout :-) Zaparkovali jsme na nějakým odpočívadle, rozdělili se do skupinek a začli chystat večeři. Bylo to první společný jídlo. Vepřový guláš a těstoviny. Moc dobrý :-) Tak jsme s Petrou jako provianťáci začly dobře. Uvidíme, jak to bude pokračovat. Během chystání večeře jsme přerovnaly banánovky s jídlem. Zabírají víc, než třetinu kufru. Teď jsme daly dolů ještě 65 chlebů a nějaký vánočky. Řidič Mirek chce spát vzadu na pětce, tak jsme musely vyklidit zeleninu i chleby. Ještě jsme se byli koupat v moři. Skokem z mola, kde byly loďky. Několik kluků šlo hledat místo na přespání. Našli. Balili jsme si věci na spaní a řešili, kdo s kým bude ve stanu. Kol 20h jsme vyrazili na místo dnešního noclehu. Když jsme tam došli, tak jsme se smáli. Je to něco mezi golfovým hřištěm a malým letištěm. Byla porada, co se bude dít zítra. Budeme vstávat v 6h, rychle balit a snídat a pak pojedeme busem. Chceme stihnout dvě místa, tak uvidíme, jak to dopadne. Na dobrovolný kompletář nás bylo pět. 21:30 jdeme spat. Ve 23:30 jsem se vzbudila a šla na WC. Kupodivu byla tma. (Když jsem četla na netu různý příběhy těch, co byli v Norsku, stěžovali si na světlo i v noci. Ale zřejmě tam byli buď v červnu, bo červenci, ne koncem srpna jako my.) Řekla bych, že skoro celou dobu v noci pršelo.

Čtvrtek Vstávali jsme v 6h a balili věci. Několik lidí šlo dřív k busu, aby vařili čaj a krájeli chleby. K snídani byl chleba a kyblík tavenýho sýra. Mezitím si většina lidí balila batůžek na dnešní den. Na sváču a oběd je 1 perník a jakýkoliv množství chleba s pomazánkovým máslem a rajče. Po sbalení věcí a naskládání krosen do kufru busu jsme v 7:37 vyjeli směrem k dnešnímu cíli. První má být Kjerag - velký kámen mezi dvěma skálama a druhý Prekestolen „Kazatelna“ - strmá skála asi 1tis. metrů nad mořem. Po pár hodinách cesty byla pauza na WC (pouze 1 záchod a moc zájemců) a před 10h byla modlitba „po probuzení“, protože prej ranní modlitba už to není :-) povídal o.Roman. Taky byla přednáška O vysokohorské turistice, pak Ekonomika Norska a možná ještě další. Ve 13h jsme zastavili na parkovišti, kde bylo napsáno Kjerag. Podle místní mapy 2,5h nahoru a stejně zpět, celkem 5h. Šla jsem vzadu, občas čekala na poslední skupinku, ale nakonec jsem to vzdala a „utekla jim“. Na zpáteční cestě jsem zjistila, že ztratili značku, takže tam nedošli. Cílem cesty byl kámen zaklíněný ve skále. Pod ním je slušnej sráz. Konec trasy jsme šli potokem a potom stejnou cestou zpět. Ten výlet, to bylo něco pro mě :-) Samý kameny a skály a místama taky šplhání… Senzační, bezkonkurenční, úžasný. Měl jen jednu, zato ale podstatnou chybu. Celou dobu pršelo, spíš lilo. (Když leje, je to o dost víc, než když prší.) Spousta z nás měla mokro v botech a promáčený skoro všechno. Něco po 17h jsem byla zpátky u busu. Poslední došli 17:40. Usoudili jsme, že druhou část trasy už nedáme. Pokračovali jsme busem směrem k NP Hardangervidda a hledání noclehu. Zakempili jsme u vody, kde je i splachovací WC a nějaký lavičky a stolky. Vařili jsme večeři, hovězí maso a rýžu a sušili věci. Najednou na břízách rostly šusťáky, bundy, mikiny, ponožky,… Pak byla mša pro zájemce. Byla nás asi polovina. Po mši jsme otrhali „ovoce“ a dali věci do kufru busu. Mokrý boty taky. Po informacích k zítřku jsme se rozešli do stanů. Je 23h.

Pátek Vstávali jsme v 7h. Řidičům se moc nechtělo, tak chvíli zlobili, než nám otevřeli kufr. 7:15 byla modlitba a pak porada na několik dalších dní. Balili jsme věci a jídlo na 3dny. Nevím, jestli nám to vyjde, snad by mělo. K snídani byla vánočka, flora a marmeláda. Věci, co jsme balili k jídlu: půl chleba, dvě paštiky, půl salámu, dvě polívky, tři oplatky a do skupinky dvoje těstoviny, hrach, kukuřice, 2plechovky masa, 2cibule a nějaká zelenina. V 9:15 jsme vyjeli směr NP Hardangervidda. Během cesty jsme stihli několik přednášek: Jídlo v Norsku, Politická situace v Norsku, NP Hardangervidda, Flóra v Norsku. Kol 13h jsme přijeli na místo, odkud jsme měli vycházet. Nastala změna v jídelníčku. Na hory se brala kaše a na oběd u busu byly těstoviny. Před obědem byla mše na molu. Po obědě jsme šli pro vodu (někteří už možná podruhé). Asi o půl čtvrté jsme vyrazili, ale asi další půlhoďku čekali na něco (nebo na někoho)? Pak už jsme stoupali s krosnama prudce do kopce. Vycházeli jsme od moře, z nadmořské výšky nula. Po delší době jsme byli 490m n. m. a večer, něco po 19h nahoře, kol 1.000m. Šli jsme dál hledat ubytování. Pak jsme se rozlezli po okolí, aby se nám vešly stany. Následovala večeře - já chleba s paštikou, a pak krátký info a modlitba. Potom jsme konečně mohli zmiznout do teplých spacáků. Asi kol 22h.

Sobota Vstávali jsme v 7h. K snídani jsem měla druhou paštiku a chleba. Před snídaní jsme s holkama (s Terkou a Katkou) sbalily stan, abysme mohli odejít o plánované půl deváté. Ale protože většina napřed jedla a pak balila, byla modlitba až v 9h a po ní odchod. Cestou často pršelo, ale nebyl to slejvák jako dva dny zpátky. Cesta měla být pohodová s občasným malým stoupáním a klesáním, ale bylo to dost do kopce i z kopce. Navíc Jarda snědl včera večer nějaký (jedlý) houby, ale ne moc tepelně upravený, tak zvracel a bylo mu špatně. Po nějaké době mu vzal Kamil batoh, aby mohl jít rychleji. Šli jsme taky sněhem. Je dost chyba, že jsem neměla čas hledat impregnaci na boty, takže je mám často a hodně mokrý. Zlepšovák byl na tenký suchý fusky dát igelitový sáčky. Ale moje blbost, že jsem si je první den nechala na nohách 10h. Někdy odpo byla mša na šutru. Větší část cesty jsem se krmila borůvkami. Oplatek na den - Milu jsem snědla už ráno. Zakempili jsme na nějakým kopci mezi dvěma jezerama. Nevím proč, ale stan jsem měla na opačným konci „stanovýho městečka“, než všichni ostatní z naší vařící skupinky. K večeři byla instant. bramborová kaše, luncheon a cibule. (K obědu chleba se salámem.) Spat jsme šli celkem brzo, asi 21:30, ale nebyla jsem schopná ani napsat včerejší - sobotní zápis.

Neděle 26.8.2012 Vstávali jsme zase v 7h. K snídani chleba a salám, pak modlitba. Tentokrát jsme to s aktivitou (stejně jako ostatní) už moc nepřeháněly. Vstávala jsem asi 7:15, možná pozděj. Stan jsme nechaly stát a šly snídat. Pak jsme sbalili stany a v 9h po krátké modlitbě odešli. Cesta byla lepší než včera, nebyly moc výškový rozdíly. Jardovi už bylo celkem dobře, tak si nesl krosnu sám. Kol 12h byla nedělní mše. Pauzy byly dneska po delší době a kratší, tak jsme ušli víc. Dneska jsme šli hodně bažinama a po kamenech. Pršelo jen tak trochu. Během dne jsme scházeli (a těm, co ujely nohy sjížděli po zadku a krosně) sněhový kopec. Asi tři nadšenci si to vylezli znovu nahoru a sjeli to po igelitu. K večeru byl „brutální“ kopec. Nahoře jsme postavili stany a hned potom začlo lít. V tu dobu jsem dopisovala včerejšek. Večeře byla až pak. Pytlíkový polívky, 14ks na skupinku, 7česnekových a 7brokolicových + plechovka kukuřice, co kolovala po lžičkách. Pak jsme ještě povídaly ve stanu. Skupinka tak 10bláznů ještě strašila v té kose (zimě).

Pondělí V noci mi byla děsná kosa, hlavně na nohy. Časně zrána v 6:50 nás vzbudil Tomášův hlas. Mimo jiné komentoval boty: Jestliže jste si je nechaly venku, máte je zmrzlý. Teplotou to byla nejhorší noc. Trvalo nám delší dobu přemlouvání (samy sebe), abysme vylezly ven do té kosy. Zevnitř venkovní plachty (červené) byl led - námraza. Po návštěvě „WC“ za kamenem byla snídaně. U mě kousek salámu a chleba. Taky trochu čaje. Po nějaké době jsme dali stany, který by šly lámat na slunko, aby se rozpustil led, kterej se udělat zevnitř všech (skoro všech?) stanů. Asi v 9:30 po modlitbě jsme vyrazili. Šli jsme celkem rychle a dlouho. Zase jsem použila zlepšováky - igelity do bot. Teda konkrétně na suchý fusky půjčený od Kláry, na moje mokrý fusky a mokrý boty. Asi za 1h jsem je sundávala. Vůbec nepršelo a od chvíle, kdy začalo hřát slunko, tak bylo celej den teplo. (Díky Sui, Tvoje modlitba za dobrý počasí s dvoudenním zpožděním funguje :-) ) Cestou jsme sbírali borůvky a moruše(?) Vypadají trochu jako obrácený maliny. Červený jsou tvrdý a nezralý, oranžový měkký a jsou sladší. Mají o dost jinou chuť. Šli jsme různě z kopce a do kopce. Občas i přes bažiny. Cestou jsme navštívili jednu chatu, ale protože jsme tam nechtěli přespat, řekl majitel, že nám nic neprodá… Dala bych si nanuka, nebo čokoládu… Poslední asi hodinu cesty jsme šli podmáčeným mechem. Takže víc jak do poloviny pohorek byla voda. Finální 2-3km k busu vedly po silnici. Gabku napadlo sundat si pohorky a obout sandály. Tož jsem to taky tak udělala. V 15h jsme přišli k busu a sušili věci. Velkou pochvalu si zaslouží o.Roman a jeho mamka p.Kubínová. Než jsme došli, uvařili tři kotlíky vody, kterou po našem příchodu proměnili v polívky. Gulášová a nudlová s knedlíkama. Po chvíli jsme začli vařit i my. Byl výběr: buď čočka s masem a cibulí, co měla být včera, nebo těstoviny s plechovkama (maso, hrach, kukuřice). Naše skupinka měla čočku. Místo plechovky masa jsme měli salám, soukromý dar od sourozenců Svobodových. Pak jsem trochu přebalila krosnu a vzala si nahoru do busu menší batoh. V 18h byl odjezd. Před námi byla několikahodinová cesta k ledovcovému splazu. Večer, ještě za světla jsme projeli několik tunelů. Byly takový neotesaný, trčely tam kameny, kusy skály. Nejdelší a nejvíc upravený měřil 24-25km. Asi na 4 místech v tunelu svítilo modrý světlo. Myslím, že tam by šlo případně otočit auto. Ve dvou tunelech, hned na kraji se motalo několik ovcí, tak Aleš musel dávat pozor, aby je nepřejel. Přes jeden fjord jsme přejeli trajektem. Venku - na palubě bylo WC, sedačky na sezení a zavřený obchod. Jeli jsme už potmě, kol 22h. Mohli jsme zůstat v busu, nebo se jít podívat ven. Asi 22:30 jsme byli na místě. Tomáš našel krásný, rovný místo na spaní. Za 15min. byla ohlášená mše. Neměli jsme vodu, tak nám Aleš dal půl litru neslazené perlivé vody :-) Po otevření z ní šly bublinky :-) Na mši jsem byla jedna z prvních, tak jsem dostala čtení. Taky přede mě o.Roman postavil tu bublinkovou vodu a něco povídal, asi, že je moje. Tak jsem se zeptala, jestli můžu ministrovat. Řekl, že si to rozmyslí, pak někam odešel a následně mi ještě podal lavabo(?). Po mši jsem šla do stanu, náš byl třetí od konce. Jelikož je jediný červený, tak jsem ho snadno našla. Pobavilo mě, že poslední tři stany byly Husky - stejný. Jen ty další dva byly modrý s kouskem oranžové.

Fotky a různé info k expedici můžete najít na stránkách:

http://expedice.signaly.cz/

Sdílet

Komentáře

zuzkazz Obdivuju ty, co článek přečetli celý. Zkoušela jsem číst a stopovat čas, vyšlo mi 15 min. :-)

Roose Já prvně neplánovala, ale nakonec přečetla a moc děkuju, žes to sepsala...já měla od mamky za úkol taky psát deník, ale nakonec jsem se zmohla jen na první zápis, na přechod jsem to ani nebrala a tak máme prd. Teda měli jsme až doteď!! :D

zuzkazz :-) je možné volně šířit :-)

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio